Zřícenina hradu Oheb

Vzdálenost: 3km
Hrad Oheb na ostrohu nad hladinou byl postaven ve 14. stol. a roku 1553 byl již neobydlený.

Hrad Oheb na ostrohu nad hladinou byl postaven ve 14. stol. a roku 1553 byl již neobydlený. Sám název je odvozen od náhlé změny toku Chrudimky, dříve zvané Ohebka, ze západního směru zpět na východ. V geologické minulosti tekla řeka dále k západu a vlévala se pod hradem Lichnicí do pradávné Doubravy.

Svahy okolo zříceniny patří ke stejnojmenné přírodní rezervaci se suťovým lesem, patřící k jilmovým bučinám s pestrým bylinným podrostem a bohatým výskytem měkkýšů. Podloží, tvořené rulami ohebského krystalinika, tvoří nejvyšší partie Železných hor. Zároveň tvoří i vysoké skály podél toku a to nejen svah pod hradní zříceninou a okolní suťová pole, ale i markovu skálu níže po toku řeky.
Zřícenina hradu Oheb Zřícenina hradu Oheb

K názvu Markova skála se váže dojímavá pověst. V dávné době chránil zdejší lesy hajný Marek, který měl své obydlí v Seči. V té době byl pánem zdejší František de Couriers, který zde po roce 1628 často pobýval a hostil četné družiny. Rád jezdil k lesům v okolí Ohebu, kde hajný choval četná stáda vysoké zvěře. Zvěř byla lovena nejen za dne, ale i v noci. Často pak bylo pod skalní stěnou nalézáno mnoho zabitých srnců od toho jak zvěř vyplašena byla a se skály padala. Marek, vida co se děje, počal při lovech na skále hlídat a zvěř odhánět. Na podzim byly připraveny velké lovy a do lesů vypuštěna zvěř z okolních obor. V noci před honem hajný pečlivě hlídal na skále. Celou noc byl klid. Když končil a sestupoval se skály, zarachotily rány z pušek a ke skále se hnalo mnoho kusů srnců a jelenů, přímo ke sráznému místu a vrhalo se do propasti. Hajný z žalosti nad tím skočil z vrcholu také a zůstal s roztříštěnými údy na balvanech pod skalou mrtev ležet. Tak praví pověst. Zda je pravdivá či nikoliv to nevíme, je však jisté, že kolmá stěna Markovy skály je 28 metrů vysoká, pád by asi nikdo nepřežil.